Úvod do viskoelasticity

 

Viscoelasticita je charakteristika materiálů (a těles), která bere v úvahu jak vnitřní elastické, tak i vnitřní viskózní interakce (http://en.wikipedia.org/wiki/Viscoelasticity). Ze své podstaty popisuje viskoelasticita mechanické chování těles při dynamickém zatěžování.

Pokud je vliv viskózních interakcí nezanedbatelný proti interakcím elastickým, mluvíme o viskoelastických tělesech, resp. o viskoelastických materiálech. Mezi typicky viskoelastické materiály patří guma, měkké biologické struktury (jako stěny cév), a především celá řada plastů.

Význam viskoelasticity je okamžitě zřejmý pokud si uvědomíme, že v praxi je mechanické namáhání v převážné většině případů dynamické. Obecně platí, že čím rychlejší jsou změny deformujících sil, tím větší je význam viskózní složky chování. Z toho také plyne, že při rychlých změnách namáhání se viskoelasticky chovají všechna reálná tělesa.

Viscoelasticita má úzký vztah k reologii, s níž má v řadě případů společný předmět studia (http://www.merriam-webster.com/dictionary/rheology; http://en.wikipedia.org/wiki/Rheology).